Aither je odborný elektronický časopis zařazený do databází ERIH+ a Scopus. Je vydáván Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR. Vychází dvakrát ročně. Každé druhé číslo je mezinárodní (International Issue) a jsou v něm publikovány cizojazyčné články (především v angličtině, ale i v němčině a francouzštině). Časopis je registrován pod číslem ISSN 1803-7860.

Aither, 2013 (roč. 5), číslo 9

Aither 9/2013

Předmluva

Předmluva

Kryštof Boháček

Aither 9/2013:1-4  

Články

Anaximenova duše

Radim Kočandrle

Aither 9/2013:6-45 | DOI: 10.5507/aither.2013.002  

Vzduch je u Anaximena z Mílétu uváděn v různých klíčových kontextech. Podle tradice s ním měla úzce souviset i duše. Vzhledem k povaze dochovaných textů lze ovšem zároveň tvrdit, že Anaximenés žádnou koncepci duše ve skutečnosti nepředložil. Studie však ukazuje, že již na základě ostatních archaických autorů je možné určité pojetí duše asociované se vzduchem předpokládat též u Anaximena. Na pozadí textových dokladů pak usuzuje, že Anaximenés nejspíše navazoval na pojetí vzduchu jako výrazu života a v úzkém spojení duše, dechu a vanutí dokresloval iónskou tradici.

Filosofie, věda a epistémé u Aristotela: Rozlišoval Aristotelés filosofii a vědu?

Pavel Hobza

Aither 9/2013:46-69 | DOI: 10.5507/aither.2013.003  

Aristotle is generally seen both as a philosopher and as a scientist. By closely looking, however, he himself does not seem to distinguish between philosophy and science. If we want to find out how he conceives of philosophy and science, it is first necessary to inquire into his conception of episteme. For, from Aristotle's point of view, both philosophy and science should meet the criteria of episteme, one of the most important of which is that it is based upon the first principles. Moreover, the term episteme is usually translated as science. After scrutinizing various possibilities of how Aristotle conceived of episteme (e.g., its threefold division),...

Signifikace v díle Waltera Burleyho: Lze se obejít bez její definice?

Jakub Varga

Aither 9/2013:70-97 | DOI: 10.5507/aither.2013.004  

In my paper I try to solve the question whether it is possible to dispense with explicitly stated definition of signification in the study of linguistic theory and some aspects of theory of knowledge in Walter Burley. The answer to this question is divided into three parts. First, the history of dealing with the problem of signification is briefly outlined. Most historical attempts seem to have rather epistemological character. Second, the epistemological character of a sign in medieval thought is further developed. Third, I try to show that it is possible to find at least two indications in Burley's work that suggest that he put forward a rather epistemological...

Inesse a concipi ve Spinozově Etice I

Jan Palkoska

Aither 9/2013:98-131 | DOI: 10.5507/aither.2013.005  

In this paper, I examine the prospects of the two major views of how to interpret the inesse relation in Spinoza's definitions of substance and mode in the Ethics - the inherence interpretation and the causal interpretation. I argue that these interpretations face a problem in reconciling the claim that modes are in substance with the claim that modes are conceived through substance. I consider a number of strategies that proponents of these readings might use to overcome the problem, and conclude that none is really satisfactory.