Aither je odborný elektronický časopis zařazený do databází ERIH+ a Scopus. Je vydáván Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR. Vychází dvakrát ročně. Každé druhé číslo je mezinárodní (International Issue) a jsou v něm publikovány cizojazyčné články (především v angličtině, ale i v němčině a francouzštině). Časopis je registrován pod číslem ISSN 1803-7860.

Na úvodní straně naleznete nejnovější mezinárodní číslo, nejnovější české číslo najdete v archivu.

Aither 12/2014 (International issue no. 3):6-21 | DOI: 10.5507/aither.2014.015

Oratorical Stylistics according to Hermogenes of Tarsus

Apostolos N. Stavelas
Academy of Athens, Research Centre for Greek Philosophy

Hermogenes of Tarsus (2nd century A.D.) is considered to be one of the most prominent figures of the theory of rhetoric, because of the categories, types or canons of literary style he introduced in the literary critique of oratorical texts. In the third book of his treatise On the Art of Rhetoric, bearing the title On the Ideas, he reconstructed the threefold arrangement of oratorical style (high, middle, low) developed previously during the Roman era. The seven-fold clarification of style he introduced directly engaged his theory to the philosophy of the Neo-Platonists. The types of oratorical style he proposed could be regarded as aesthetic functions, since they suggest both the function of processing thoughts, namely the significata concealed within the reason, and the meta-linguistic function, in the sense of reasoned speech employed in commenting on speech acts. In this sense, On the Ideas is a study not of the oratorical style -something equivalent to a survey on personal patterns of modifying the oratorical language, a subject formulated by the preceding rhetoricians under the title Peri Characteron - but a survey of oratorical stylistics, namely, a study of the systematic relations and strategies of oratorical deliverance.

Zveřejněno: 30. září 2014  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Stavelas, A.N. (2014). Oratorical Stylistics according to Hermogenes of Tarsus. Aither, 6(12), 6-21. doi: 10.5507/aither.2014.015
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Aristotle (1964). Ars rhetorica (trans. W. D. Ross). Oxford: Clarendon Press.
    2. Athanasios Parios (1799). Ῥητορικ ὴ Πραγματεία. Venice: N. Glykys.
    3. Conley, T. (1994). "Some Renaissance Polish Commentaries on Aristotle's Rhetoric and Hermogenes' 'On Ideas'". Rhetorica, 12(3), pp. 265-292. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Cramer, J. A. (1963). Anecdota Graeca. Amsterdam: A. M. Hackert.
    5. Enkvist, N. E. (1973). Linguistics and Style. London: Oxford University Press. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Hagedorn, D. (1964). Zur Ideenlehre des Hermogenes. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Ioannis Doxopatris (1931). "Prolegomena in Hermogenis Librum Περὶ ἰδεῶν". In: H. Rabe (ed.), Rhetores Graeci, Vol. XIV: Prolegomenon, Sylloge. Leipzig: Teubner, pp. 420-426.
    8. Ioannis Siceliotis (1931). " Ἐξήγησις εἰς τὰς ἰδέας τοῦ Ἑρμογένους ". In: H. Rabe (ed.), Rhetores Graeci, Vol. XIV: Prolegomenon, Sylloge. Leipzig: Teubner, pp. 393-420.
    9. Jespersen, O. (1992). The Philosophy of Grammar. Chicago & London: University of Chicago Press.
    10. Kennedy, G. A. (1994). A New History of Classical Rhetoric. Princeton & New Jersey: Princeton University Press.
    11. Kustas, G. (1970). "The Function and Evolution of Byzantine Rhetoric". Viator: Medieval & Renaissance Studies, I, pp. 55-73. Přejít k původnímu zdroji...
    12. Kustas, G. (1973). Studies in Byzantine Rhetoric. Analects of Vlatadon. Patriarchical Foundation of Pateric Studies, Thessaloniki: Patriarchical Foundation of Pateric Studies.
    13. Lindberg, G. (1977). Studies in Hermogenes and Eustathios. The Theory of Ideas and Its Application in the Commentaries of Eusthathios on the Epics of Homer. Lund: J. Lindell & Co KB.
    14. Mounin, G. (1984). Clefs pour la linguistique (Kappa;λειδιά για τη γλωσσολογί&alpha), trans. A. Anastasiadi-Symeonidou. Athens: M.I.E.T.
    15. Ogden, C., & Richards, I. (1949). The Meaning of Meaning. London: Routledge & Kegan Paul Ltd.
    16. Patillon, M. (1988). La Theorie Du Discours chez Hermogene le Rheteur. Essai sur les structures linguistiques de la rhétorique ancienne. Paris: Les Belles Lettres.
    17. Peterson, A. M. (1970). Hermogenes and the Renaissance. Seven Ideas of Style. Princeton: Princeton University Press.
    18. Phoebammon (1931). "Prolegomena in Hermogenis Περὶ ἰδεῶν". In: H. Rabe (ed.), Rhetores Graeci, Vol. XIV: Prolegomenon, Sylloge. Leipzig: Teubner. pp. 375-388.
    19. Piaget, J. (1968). Le Structuralisme. Paris: Press Universitaires de France.
    20. Porphyry (1887). "Isagoge et in Aristotelis Categorias commentarium". In: A. Busse (ed.), Commentaria in Aristotelem Graeca. Berlin: Reimer. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Rabe, H. (ed.) (1892). Syriani in Hermogenem Commentaria. Leipzig: Teubner.
    22. Rabe, H. (ed.) (1913). Hermogenes Opera. Leipzig: Teubner.
    23. Riffaterre, M. (1959). "Criteria for Style Analysis". Word, 15, pp. 154-74. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Rutherford, I. (1992). "Inverting the Canon. Hermogenes on Literature". Harvard Studies in Classical Philology, 94, pp. 355-378. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Sevcenko, I. (1981). "Levels of Style in Byzantine Prose". Jahrbuch der Osterreichischen Byzantinistik, 31(1), Wien, pp. 289-312.
    26. Sextus Empiricus. Contra mathematicos.
    27. Sopater (1833). "Ὑπόμνημα εἰς τὴν Ἐρμογένους Τέχνην". In: Ch. Walz (ed.), Rhetores Graeci, vol. 4. Stuttgard: Cotta, pp. 1-211.
    28. Simplicius (1907). "Aristotelis Categorias commentarium." In: K. Kalbfleisch (ed.), Commentaria in Aristotelem Graeca, (ed.) K. Kalbfleisch. Berlin: Reimer.
    29. Sorabji, R. (1990). Aristotle Transformed. The Ancient Commentators and Their Influence. London: Duckworth.
    30. Troilos (1834). "Προλεγόμενα τῆς Ῥητορικῆς Ἑρμογένους ". In: Ch. Walz (ed.), Rhetores Graeci, vol. 6. Stuttgard: Cotta, pp. 42-55.
    31. Walker, J. (2001). "Michael Psellos on Rhetoric. A Translation and Commentary on Psellos' Synopsis of Hermogenes". Rhetorical Society Quarterly, 31(1), 2001, pp. 5-40. Přejít k původnímu zdroji...
    32. Walz, Ch. (ed.) (1834). Rhetores Graeci, vol. VII(2) (Anonymi in Hermogenem). London: Black, Young et Young, pp. 862, 19-24.
    33. Wilson, H. S. (1943). "George of Trebizond and Early Humanist Rhetoric". Studies in Philology, 40(3), pp. 367-379.
    34. Wooten, C. W. (transl.) (1987). Hermogenes' On Types of Style. Chapel Hill & London: The University of North Carolina Press.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah